SDC13209.JPG
SDC13210.JPG
Historie MS Příbor I

Vývoj událostí po vzniku Československé republiky a aktivit, vedoucích ke sjednocení myslivecké činnosti a vzniku ústřední myslivecké organizace zaznamenali velmi dobře naši předchůdci v Příboře. Kronika města Příbora z roku 1923 vydává doslova následující svědectví v oblasti Spolkový život:
„ 2. dubna 1923 ustaven v Příboře „Spolek přátel myslivosti“ s  62 členy a zahrnuje revíry: Příbor, Klokočov, Vésku, Sikovec, Skotnici a Prchalov. Účelem spolku je péče o rozvoj a zušlechtění myslivosti v kraji a pěstění ušlechtilých loveckých psů.“
Kdo byl předsedou spolku kronika neuvádí, ale z informací p. Lubomíra Loukotky, významného bývalého kronikáře města, lze dovodit, že se asi jednalo o tehdejšího obvodního zvěrolékaře Ladislava Kimmla, který zemřel v r. 1928 a po něm nastoupil a asi spolku předsedal p. František Kálal.
Z podnětu Československé myslivecké jednoty vychází v roce 1929 tzv. Malý honební zákon, pojednávající o dobách lovu a hájení zvěře a o vydávání loveckých lístků, dochází ke sladění zájmů zemědělců a myslivců se zájmy chovu drobné zvěře, zvláště pernaté.
V době nacistické okupace byly myslivcům odebrány zbraně, po osvobození se někteří už k myslivosti nevrátili. V průběhu války bylo vydáno v r. 1941 vládní nařízení o myslivosti (č. 127/1941 Sb.), které měnilo nejmenší přípustnou výměru honiteb na 150 ha a bylo zavedeno povinné členství v přejmenované České myslivecké jednotě.
Po osvobození v r. 1945 vychází nový zákon o myslivosti s platností od 1.1.1948, právo myslivosti je sjednoceno, nájemci honiteb mohou být jednotlivci i společnosti, nejmenší výměra honiteb je 150 ha pro společnost a 200 ha u vlastních honiteb. Povinné členství v Československé myslivecké jednotě je zachováno.
V té době byla na území města Příbora ustavena „Myslivecká společnost“, jejímž prvním nájemcem, tehdy „ národním správcem“ se stal Jan Hrnčárek ml. s přednostním právem jako politický vězeň. Rozlohu honebních pozemků tvořily obce Příbor, Klokočov, Benátky – Véska, Skotnice a Prchalov.
Současně pracoval i uvedený Spolek přátel myslivosti, protože záznam v kronice města Příbora z roku 1947 uvádí výčet všech spolků, které vyvíjely činnost ve městě včetně tohoto spolku.

Rozvíjení mysliveckých aktivit a zájem o rozvoj myslivosti tehdejších členů v Příboře do svého okolí vedl v r. 1945 k ustavení „Okresního mysliveckého spolku“ se sídlem v Příboře s působností na území 22 obcí okresu včetně Příbora.



Předsedou byl p. řídící učitel Oldřich Dušek a jednatelem obchodník cukrovím Petr Kubáň.
Po zavedení funkcí a struktury činností Okresního mysliveckého spolku v Příboře se v roce 1950 přesunulo jeho sídlo do Nového Jičína.
V Příboře vznikly po r. 1948 dvě lidové myslivecké společnosti – „Příbor východ“ , jejímž předsedou byl ředitel školy p. František Rozehnal a „Příbor západ“ s předsedou p. učitelem Zdeňkem Poláškem. Hranici tvořila řeka Lubina.
Významné byly stavy koroptví, kterých se lovívalo až 800 ks za mysliveckou sezonu. Stavy bažantí zvěře byly po druhé světové válce zdecimovány a prováděl se umělý odchov.
V roce 1957 nabídl Okresní myslivecký spolek vypustit do příborského revíru 30 ks zaječí zvěře pro oživení krve.
Výsledkem byly významné stavy zajíců v r. 1959 až 1962, kdy se prováděl i odchyt této živé zvěře pro export, v letech 1960 až 1962 bylo expedováno 297 ks zajíců.
V roce 1960 vznikla na příborsku další myslivecká organizace s názvem „Československá myslivecká jednota v Příboře“, která sdružovala myslivce z obcí Petřvald, Petřvaldík, Mošnov, Skorotín, Skotnice, Stikovec, Větřkovice a Drnholec nad Lubinou. Předsedou byl p. učitel Zdeněk Polášek.
Myslivecké sdružení Příbor západ mělo v té době 23 členů, kromě odchytu se v honitbě sdružení pořádaly každoročně podzimní zkoušky loveckých psů s účastí více jak 200 účastníků a doprovodu.
V roce 1962 byl vydán nový zákon o myslivosti (č. 23/1962 Sb.), který odloučil výkon práva myslivosti od vlastnictví honebních pozemků, stanovil nejmenší výměru honitby na 500 ha.
Myslivecká sdružení se transformovala: MS Příbor východ na MS Příbor II a MS Příbor západ na MS Příbor I.
K 1.1.1963 proběhla tzv. „arondace“ hranic revírů, MS Příbor I tak mělo výměru 1206 ha honebních pozemků, předsedou sdružení byl p. Stanislav Nenutil.
Na přelomu roku 1962 a 1963 postihla zvěř v honitbách tuhá zima, sníh od poloviny listopadu 1962 do poloviny dubna 1963 držel ve více jak metrové vrstvě s mrazy až – 35° a přes výdej veškerého krmiva a ochranu před škodnou klesly stavy veškeré zvěře na polovinu. Vzápětí nato následovalo suché a horké léto 1963, vyschly veškeré vodoteče a docházelo k vysokému úhynu mladé pernaté zvěře.
Na podporu myslivosti  proběhla v tomto dramatickém roce v Katolickém domě velká myslivecká výstava.
V roce 1964 byl předsedou MS Příbor I Josef Jahn, mysliveckým hospodářem Stanislav Nenutil.




Zemědělskou činnost prováděly nově zřízené Československé státní statky, které převzaly živý i mrtvý inventář po JZD Příbor, noví správci prováděli v jarních měsících „moderní“ vláčení a válcování veškerých luk, jetelů i ozimů a došlo tak k likvidaci většiny nakladených mláďat zaječí zvěře a částečně i snůšek vajec pernaté zvěře.
MS Příbor I bylo vyhodnoceno v tomto roce OMS Nový Jičín jako Vzorné myslivecké sdružení s odměnou 400,- Kč.
V roce 1966 byl předsedou MS Příbor I p. Rudolf Tyml, kroužek dětí při základní škole na ul. Jičínské vedl p. Oldřich Dušek. Z hospodářské činnosti v tomto sdružení kronika uvádí, že proběhlo úspěšné vylíhnutí sebraných vajec při senoseči a odchováno bylo 43 ks koroptví a 139 ks bažantích kuřat. Tento výsledek zničila v tomto roce mimořádná povodeň na tocích a polních plochách v honitbě, která neměla pamětníka.
V roce 1969 byla v honitbě Příbor I zřízena uznaná bažantnice a postavena odchovna kuřat, která se postupně zdokonalovala, byly zajišťovány pravidelné 24hodinové služby k odchovu bažantí zvěře. Odchov a podpora bažantí zvěře v honitbě byla ročně dotovaná 70 – 80 q krmiva a nepočítanými hodinami dobrovolné práce myslivců.
Stavy zvěře byly: 300 ks zaječí zvěře, 280 ks bažantí zvěře v bažantnici, 240 ks bažantů mimo bažantnici a 450 ks koroptví. Vylíhnuto bylo 1278 kuřat, z nichž bylo 619 vypuštěno do honitby, asi 100 zakomorováno a 110 prodáno do další honitby, část byl úhyn. Výřady této ulovené zvěře na závěr mysliveckého roku byly taky ve stovkách.

V roce 1972 byl předsedou MS Příbor I Martin Babinec, sdružení čítalo 30 členů. Sdružení provozovalo uznanou bažantnici, zazvěření honitby pernatou umožňovalo konání honů na drobnou zvěř se zahraničními hosty, jejichž případná slabší účast způsobovala nepokrytí nákladů a sdružení se muselo v takových případech se schodkem v hospodaření vyrovnávat z jiných zdrojů.
Členové MS se v této době taky aktivně zapojovali do akce dárcovství krve.
V r. 1973 tvořilo MS Příbor I 31 členů, tři čekatelé členství a jeden adept. V tomto roce rozvinulo MS své aktivity zejména na úseku péče o zvěř a práci v honitbě, kde bylo odpracováno 8000 hodin, pro zpestření chovu bažantí zvěře bylo dovezeno z bažantnice Dívčí hrad 15 ks černých bažantů a 7 ks bažantů kubánských. Stavy bažantí zvěře v té době byly: v bažantnici 1750 ks a v honitbě mimo bažantnici 1500 ks. K lovu bažantí zvěře se podařilo zajistit dva poplatkové hony a sloveno bylo 1549 ks bažantí zvěře. Myslivecké sdružení si finančním ziskem z této činnosti zajistilo základní podmínky pro zamýšlenou investici do vlastní myslivecké chaty.


Roky úspěchů a zdaru

Rok 1974 byl pro MS Příbor I pokračováním dobře zavedeného systému péče především o pernatou zvěř, nad kterou bděl myslivecký hospodář ing. Rudolf Volný. Významnou událostí bylo však zahájení výstavby vlastní myslivecké chaty, která byla zahájena v září a koncem listopadu 1974 byla již v takovém stavu, že mohla, i když provizorně, posloužit k listopadovým poplatkovým honům za účasti střelců z Francie.
Střelecké družstvo členů MS Příbor I získalo na okresním přeboru ve střelbě na asfaltové holuby dobré 4. místo. V odchovně bažantů bylo odchováno 1158 ks bažantů.

Rok 1976 byl zajímavý z pohledu rozvinutí střeleckých soutěží, při příležitosti 725 let města Příbora uspořádali myslivci v areálu nové myslivecké chaty na Točně v červenci Myslivecký den. Součástí programu byl i přebor ve střelbě na asfaltové holuby o cenu města Příbora. Výsledky zpráva v kronice neuvádí, pouze se v ní konstatuje, že vlivem velmi špatného počasí se Myslivecký den příliš nevydařil.
V roce 1977 bylo MS Příbor I pořadatelem velmi vydařené soutěže pro děti – okresního kola Zlatá srnčí trofej a Pionýr ochránce přírody, která se v letech 1998 a 2002 u MS s pozměněným názvem ZST a Mladý ochránce přírody s úspěchem opakovala.
Myslivecké sdružení se významnou měrou podílelo na výsadbě stromků jak okrasných tak i ovocných pro potřeby města i revíru, rozšířila se spolupráce s mládeží i do sousední Kopřivnice.
V tomto roce byl zaznamenán i přes příznivé zimy velký úbytek koroptví. Pro zavedený systém dodávek živé zvěře bylo u MS Příbor I v roce 1977 uloveno odchytem 48 zajíců a 65 bažantů.
K roku 1980 je konstatován postupující úbytek drobné zvěře ve volné přírodě, ovšem trvalou péčí o odchov bažantí zvěře, které se podařilo pro honitbu odchovat a vypustit 1950 ks si sdružení uchovalo možnost konat hony s účastí zahraničních lovců a rovněž odchytem jak zajíců tak i bažantů se MS Příbor I řadilo mezi nejproduktivnější v okrese.

Při hodnocení stavu životních podmínek pro zvěř ve volné krajině se stále hlasitěji ozývají varovné hlasy ke špatnému přístupu zemědělců k hospodaření na velkých plochách polí za pomoci neúměrné chemizace poškozující vodní režim, zánik remízků a zhoršení potravních podmínek a krytu pro přežití zejména mláďat volně žijící zvěře.




Pokusy o změny

V roce 1982 se pod tlakem zřízení začaly vytvářet integrované honitby slučováním mysliveckých sdružení a vytváření rozsáhlých honiteb.
K MS Příbor I bylo přičleněno MS Štramberk se svými členy.
Mimo myslivost se činnost více soustředila na veřejné akce, jako byly soutěže ve střelbě na asfaltové holuby, brigády pro obce a zemědělské podniky, letní karnevaly a družební akce zpravidla s obcemi nebo mysliveckými společnostmi na Slovensku.
Ve druhé polovině 80 let minulého století konstatují myslivecká sdružení ve své myslivecké činnosti krizi, plánovaný přírůstek z reprodukce zvěře ve volné přírodě zejména u drobné zvěře klesá, kmenové stavy pernaté se nedaří doplňovat ani intenzivním umělým odchovem zvěře v odchovnách, honitby jsou rozdělovány na hospodářské úseky s obsazením odpovědnými členy, vypouštění bažanti jsou kroužkováni pro evidenci úhynu a odlovu. Pro příznivou ekonomickou situaci není přínosem ani poplatkový lov se zahraničními hosty na drobnou zvěř.
MS Příbor I úzce kooperuje s VŠV školní statek Kunín, odkud nakupuje rovněž bažantí kuřata pro svou honitbu. Provoz vlastní odchovny běží s omezenými možnostmi.
Úbytek drobné zvěře ve volné přírodě pokračuje dál. Koroptví populace se vyskytuje ostrůvkovitě.
Na pomoc potravní nabídce zvěři jsou zřizována zvěřní políčka, kde se vysévá kukuřice, bob, směska a pšenice.

Současný stav

Po roce 1989 po změně politické situace ve státě se Myslivecká sdružení osamostatňovala, Myslivecké sdružení Příbor I zůstalo u svého starého názvu, předsedou byl velmi obětavý Jindřich Krejčí. Na základě nových rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti se změnily hranice honiteb.

Nynější právní úprava v myslivosti platná od r. 2001 dává právo mysliveckým sdružením vykonávat právo myslivosti na základě nájemní smlouvy s držitelem honitby, kterým je vždy Honební společenstvo, tvořené vlastníky honebních pozemků, kteří vyjádřili svůj souhlas s poskytnutím svých pozemků v tomto Honebním společenstvu.
Minimální výměra souvislých honebních pozemků je 500 ha, doba nájmu pozemků pro výkon práva myslivosti je deset let.




Myslivecké sdružení Příbor I hospodařilo na 969 ha honebních pozemků. Předsedou je od r. 2009 p. Luděk Tichavský.
Do podmínek života zvěře zasahují stále více limitující změny z vlivu urbanizace krajiny, nefunkčnosti kostry ekologické stability krajiny v podobě rozvrácených biokoridorů a klidových oblastí, protnutí migračních cest zvěře frekventovanými komunikacemi, rozšiřování zastavěných území a jejich oplocování, budování energetických staveb a průmyslových parků ve volné krajině na zemědělské půdě, nevhodně podmíněných dotací na zemědělskou činnost na základě co největší výměry obdělávaných pozemků a pod.

V roce 2008 při výročí 85 let svého aktivního působení ve veřejném životě města Příbora bylo Myslivecké sdružení Příbor I oceněno Cenou starosty. Rovněž tak při příležitosti 90 let myslivosti v Příboře v roce 2013, kdy proběhla výstava myslivosti v muzeu a fotovýstava v Galerii v radnici byla Cena starosty předaná po slavnostní Svatohubertské mši v místním kostele starostou Ing. Milanem Strakošem předsedovi Luďkovi Tichavskému.
Při uplatnění chovatelských zásad a při péči o drobnou zvěř se myslivci setkávají v době honů i nyní při zajímavých výřadech, v honitbách má vybraná zvěř stále ještě s pomocí myslivců přiměřené podmínky ke své reprodukci.
Myslivecké sdružení pořádá pro veřejnost koncerty lovecké hudby, fotovýstavy ze své činnosti, pravidelně každoročně letní večery s hudbou a tombolou, pro děti pravidelně soutěžní akce ke Dni dětí nebo k  Měsíci červnu – měsíci myslivosti, pro vlastníky pozemků každoročně společenské odpoledne pro Honební společenstvo.
V důsledku účinnosti nového Občanského zákoníku bylo Myslivecké sdružení Příbor I přejmenováno v lednu 2016 na Myslivecký spolek Příbor 1.
Spolek má 23 členů a jednoho adepta, který vykonává ve spolku praxi ke zkouškám z myslivosti.
Spolek hospodaří na výměře honitby 1025,5 ha.

Vypracoval Petr Černoch Duben 2016
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one